PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Masopust, velký půst [ Lidové tradice ]

Tříkrálovými pochůzkami končil rozsáhlý obyčejový cyklus vánoční. V tuhé zimě však společenský život na vsi neustal, ba naopak: konaly se svatby, mládež se scházela na tanečních zábavách, připravovaly se zabíjačky. Brzy po Třech králích chodily Dorotky a předváděly truchlivou hru o panně Dorotě. Hned po Hromnicích chodili po chalupách školáci s blažejskou koledou a vybírali na učitele. Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem, před Popeleční středou. Při vědomí, že zakrátko nastane dlouhý půst, dopřávali si lidé dosytosti jídla, tance, zpěvu a bujného veselí.

Typickým masopustním jídlem byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Ve městech se navíc smažily i boží milosti. Nejstarší záznam o masopustním průvodu pochází z Rusavy z poloviny 19. století. Chodili tu prý dům od domu s medvědem, zavdávali kořalky a mládenci potancovali s dívkami v domě. Z toho si pak v hospodě uspořádali hostinu.

Nejdéle, se udržely masopustní obchůzky masek na jižním Valašsku. Vsí procházely svatební průvody, ve Vizovicích řezničtí tovaryši s maskou telete a všude se vybíraly dary, nejvíce slanina a pečivo. Spolu s basou se o půlnoci na masopustní úterek pochovalo i bujné veselí a dobré jídlo. Na dolním Valašsku se půst tvrdě dodržoval ještě před druhou světovou válkou. V dodržování půstu nebylo jednoty. Ti nejhorlivější zachovávali půst po celých čtyřicet dnů, nejčastěji se však udává pouze středa a pátek jako dny velkého postu. Někteří, zvláště pak staré pobožné ženy, nejedli celý den ničeho a teprve večer pojedli neomaštěnou kyselici. Jídalo se hodně polévek a z nich nevíce kyselice v postní úpravě, zvaná střapačka.

Časté byly i kaše - pohanková kaše vařená na vodě. Pochoutkou určenou jen mocným valašského světa byly ryby. Ve Vizovicích pekli kůzle.

Dva týdny před Velikonocemi, na Smrtnou neděli, se z obce vynesla Mařena a do vsi se mládež vrátila s májíčkem, symbolem nového léta. Hospodyně pak za pomoci děvčat vystrojila skromnou hostinu. O týden později, na Květnou neděli, se v kostele světili kočičky, jívové ratolesti.

Jídelní lístek se o masopustu lišil podle krajů. Většinou se hosté zvali na večeři. Dopoledne se podával bůček na cibuli a smetaně, v poledne byla zabíjačková bílá polévka, někdy i ovar s jablky a křenem. Večer se podávala bílá polévka, ale i tmavá, což byla ovarová polévka s krví. Poté se podávala pečená jelítka a jitnice, zelí a brambory a chléb se škvarky. V současné době, vzhledem k tomu, že vánoční čas tráví společnost většinou pojídáním laskomin, které nám současná trh nabízí my bychom asi nebyli rádi, kdyby hodování pokračovalo až do jara.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 11:24 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA