PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Filiální kostel sv. Markéty [ Kostel nebo katedrála ]

Kostelík svaté Markéty s opevněním (kostelec) v blízkosti gotické středověké tvrze. Kostel sv. Markéty byl od roku 1348 jmenován jako farní, do roku 1758 patřil jako filiální kostel k Choustníku, od tohoto data ke Hrobům.

Smrčkové z Mnichu zvětšili kostel.

Polygonální presbytář je zvenčí podepřen dvěma opěrnými pilíři. Křížová renesanční klenba z 2. poloviny 16. století, renesanční průčelí rovněž ze 16. století. Loď má plochý strop, podlaha je kamenná. Kostel má osm oken, zakulacenými, poloobloukovými.

Kostelní věž je 31 m vysoká a stojí na severní straně kostela. Ve spodní části je sakristie, s jedním malým okénkem na východ. Na věž se vystupuje po dřevěných, stříškou krytých schodech, vedoucí ze hřbitova. Práh kostela má 562 m nad mořem.

Jiří Homut z Harasova spolu s manželkou svou (Alžbětou) Eliškou z Cimburka daroval roku 1610 dva zvony ke kostelu radenínskému. Velký (Karel) měl 20 centů, vysoký byl 90 cm a průměr měl 110 cm. Malý měl 10 centů, výšku 77 cm a průměr 94 cm.

Jan Špork dal kostel Choustnický, jenž byl bezpochyby v třicetileté válce zpustošen, opět vystaviti a roku 1687, 2. července posvětiti.

Hrabě Ferdinand Ignaz des Fours nechal postavit barokní osmibokou kapli sv. Barbory z roku 1732 s kopulí, v níž jsou malby podobného typu jako v kostele svatého Mikuláše v Praze. V kopuli jsou čtyři okna, ve zdech tři, z toho okno za oltářem je zpola zazděné. Strop kaple s obrazy čtyř posledních věcí člověka. V kapli je oltář s obrazem malovaným na plechu sv. Barbory - stětí její vlastním otcem.

Nový oltář pro radenínský kostel zakoupila Marie Konstancie rozená Šporková, ovdovělá Týřovská (později Voračická) v roce 1749. Hlavní oltář na čtyřech sloupech umně vyřezávaný zdobí obraz sv. Markéty, jak s křížem v ruce přemáhá obludu pekelnou. Obraz je na plátně. Nad ním je ještě jeden obraz, také na plátně a ten zobrazuje Nejsvětější Trojici. Svatostánek je dřevěný a na dvířkách byl obraz Panny Marie Klokotské. Tumba i menza jsou dřevěné, tumbu vepředu zdobil erb hraběcí rodiny. Po stranách oltáře jsou dřevěné branky, vedoucí za oltář s dvířky, se sochami sv. Zikmunda a Vojtěcha. K oltáři se vystupuje po dvou dřevěných schodech. Oltář je ve dřevě, ale pozlacení, mramorování a polychromie je již sešlá.

Radenínský kostel patřil do roku 1758 jako filialní k Choustníku, kdy Marie Terezie, říšská hraběnka Kolowrat-Krakowsky-Liebsteinsky, rozená Caretto-Cavriani di Millesimo, dotovala a zřídila farní beneficium v Hrobech dne 21.6.1758 a připojila radenínský kostel k Hrobům. V Choustníku zřekla se i pro své potomky patronátního práva.

V místě kolem bývalé kostnice (márnice) byly pohřbíváni do jámy vojáci z vojenského lazaretu umístěného na zámku v dobách napoleonských válek. (Neoznačeno.)

Asi roku 1850 Kristína Strnadová z Radenína čp. 17 (bydlící ve Vídni) darovala na plechu malovaný obraz Panny Marie s Ježíškem.

V roce 1855 byla hrobka Zuzany Černínové z Chudenic otevřena, ale kromě zlatého prstýnku a zbytky křížku a růžence nebylo ničeho nalezeno.

Kostel má osm oken, zakulacenými, poloobloukovými, které byly opraveny roku 1856.

Náhrobky dal hrabě Eugen Černín z Chudenic roku 1858 vyzdvihnout z dlažby a vsaditi ke stěnám chrámu.

Kostel byl omítnut roku 1860. V presbytáři po levé straně vedle sakristie stával oltář sv. Františka z Pauly. Obraz tohoto světce vymaloval na plátně roku 1860 Bedřich Kamarýt, kaplan v Černovicích, později byl děkan v Deštné.

6.9.1861 byla báň na věži opravována. V báni nalezla se tehdy plechová skříňka, s některými česky, německy a latinsky psanými spisy, které byly vlhkem sešlé a jen zčásti se daly přečísti. Byla tam též nalezena pamětní mince z doby korunovace císařovny Marie Terezie. Ve spisech je zmínka o vrchnosti, o cenách viktualií tehdejší doby.

Druhá oprava věže se stala 1869. Hořejší báň střechy s lucernou plechem pobyta a křížem opatřena. Do roku 1868 byl na vrcholu věže obraz sv. Markéty, na plechu malovaný a rezem zničený obraz vítr shodil. Pamětní spis do báně napsal tehdy Josef Šabata, purkrabí. Uvádí v něm změnu valuty v roce 1858 z vídeňské měny na rakouskou, ceny potravin, o konstituci z roku 1860, o zasedání sněmu zemského a říšského, o tom jak 16.8.1866 táhli Radenínem první pruští husaři a huláni.

Sochy od kostela byly v roce 1870 přeneseny ke kapli sv. Jana Nepomuckého.

Na levé straně je kamenná socha sv. Františka de Paula z roku 1717 a na pravé straně Jan Nepomucký z roku 1727.

Obraz Neposkvrněného početí Panny Marie a Svaté Rodiny na plátně malovaný v pozlacených rámech darovala roku 1872 Kateřina Spinlerova a rok před tím, dala tato paní svým nákladem opravit malé postraní oltáře v lodi chrámové.

Asi 1880 byl sešlý obraz sv. Františka z Pauly zrušen a na místo něho dala si postaviti paní patronka Jindřiška de Latour, dvě dřevěné patronátní lavice a nad ně hraběcí erb a vedle na zdi visí obraz sv. Františka z Pauly.

14 obrazů Křížové cesty starých na plátně malovaných, koupených roku 1893 z Kasejovic.

V presbytáři zavěšen byl za sklem hřeb, podobný sv. hřebům a dotýkaný na sv. kříži v Římě. Darovala jej paní hraběnka Helena de Latour na památku úmrtí jejího jediného syna Jindřicha roku 1901.

Při třetí opravě věže v roce 1901 byl spis z věže vyzdvižen a v archivu zámeckém uložen. Opravu provedl mistr tesařský z Radenína Antonín prošek, vulgo Říha.

V květnu 1916 byly poslední kameny zasazeny do zdí. Jeden nedopatřením zazděn obráceně.

Zvon Karel byl za války 25.10.1917 zrekvírován. Na věži rozbit a po kusech spuštěn dolů.

10. září 1940 byl vysvěcen nový zvon a zavěšen na věž kostela. Pořídili jej společně hraběcí rodina de Latour a dp Perneger Josef, děkan a vikář v Hrobech.

V dubnu 1942 byl odebrán 420 kg zvon Václav a umíráček. Zbyl zvon z roku 1610. Umíráček byl vrácen v roce 1946. Zvoněno jím v poledne o Hodu božím velikonočním.

Za komunistů se vybavení kostela poničilo a rozkradlo (obrazy křížové cesty).

Asi v roce 1967 zcizena putovní soška Panny Marie (stáří 300 let).

V roce 1969-70 oprava krytiny věže a výměna oken.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 16.08.2004 v 14:43 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA