Farní kostel Povýšení sv. Kříže

Římskokatolická farnost STRÁNÍ
BOHOSLUŽBY:
Po: 17:30
Út: 06:30
St: 17:30
Čt: 17:30
Pá: 17:30
So: 18:15
Ne: 07:30, 10:30

Na místě dnešního kostela stával menší zděný kostel, který nechal postavit v roce 1749 Václav kníže z Liechtensteina. Byl postavený z materiálu zničené tvrze na místě původní hradní kaple. V roce 1769 byl kostel rozšířen a roku 1853 renovován. Jeho patronem byl od roku 1790 náboženský fond. Dne 22. 5. 1893 byla požárem zničena kostelní věž a kostel se dostává do velmi špatného technického stavu. Dne 6. 3. 1900 byl proveden státní stavební dohled a v červnu 1900 již musel být provizorně podepřen strop. Lidé toužili po novém chrámu. Roku 1905 se začalo vybírat na střechu budoucího kostela. Plány na jeho stavbu byly vypracovány roku 1907, ale místodržitelstvím byly zamítnuty. Okresní hejtmanství nařídilo uzavření kostela, protože hrozilo jeho zřícení. Dne 26. 5. 1908 se již bohoslužby konaly v náhradních prostorách v upraveném hasičském skladišti. Kvůli hrozbě zřícení byl z nařízení okresního hejtmanství dosavadní kostel dne 1. 6. 1908 úředně uzavřen. V říjnu a listopadu 1908 byl starý kostel zbořen i se základy. Plány a projekt pro nový kostel vypracoval architekt a městský stavitel z Olomouce Václav Wittner. Dozorem nad stavbou byl pověřen Ing. Vladimír Fischer z Brna. Nový základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan.

Na jaře roku 1909 byly zahájeny přípravné práce a za dva roky v září došlo za obětavé pomoci a podpory pozdějšího olomouckého arcibiskupa Stojana, zdejšího faráře P. Stanislava Spáčila a starosty obce Josefa Kohna k otevření nového kostela.
Náklady činily 184.84,58 Kč. Chrám byl vysvěcen 24. 9. 1911 Dr. Karlem Wisnarem, světícím biskupem olomouckým.
Kostel Povýšení Svatého Kříže je jednolodní budova s krátkou příčnou lodí, odsazeným pětiboce ukončeným presbyteriem, sakristií na jihovýchodní straně a hranolovou věží ve vstupním západním průčelí. Jedná se o stavbu z období let 1909 až 1911, jež byla postavena v pseudogotickém stylu a je hodnotným dokladem architektonické tvorby počátku 20. století. V presbyteriu je hlavní oltář z kararského mramoru, nad ním obraz představující císaře Heraklia s nalezeným křížem Kristovým v rukou, dílo akademického malíře Jana Kolera z Nenkovic u Kyjova z roku 1911. Obraz je příkladem produkce čerpajícího ze zdrojů lidového umění. Po jeho stranách se nacházejí sochy svatých Cyrila a Metoděje. Interiér je zaklenut křížovými žebrovými klenbami.
Kostel prošel řadou oprav jak v interiéru, tak v exteriéru.
V roce 2000 byl kostel Povýšení svatého Kříže ve Strání prohlášen za kulturní památku.


DĚJINY FARNOSTI
O nejstarším osídlení svědčí jen ojedinělé nálezy z mladší doby kamenné. První písemnou zmínkou o Strání je záznam v Zemských deskách olomouckých ze 14. století. V roce 1502 připadlo městečko Strání a okolní vesnice panu Janu Bernardu z KUnovic a od té doby náleželo Strání k ostrožskému panství.
Na jaře roku 1909 byly zahájeny přípravné práce a za dva roky v září došlo za obětavé pomoci a podpory pozdějšího olomouckého arcibiskupa Stojana, zdejšího faráře P. Stanislava Spáčila a starosty obce Josefa Kohna k otevření nového kostela.
Podle prvních písemných záznamů byla ve Strání fara už ve 14. století, roku 1395; zanikla však v době po Bílé hoře, protože v obci bylo mnoho nekatolíků. Počátkem 17. století měli ve Strání převahu příslušníci českobratrské církve.
Po bitvě na Bílé hoře bylo v roce 1625 zkonfiskované ostrožské panství prodáno za 600.000 zl. Gundakarovi knížeti z Liechtensteina. Tato rodina pak držela celé panství až do roku 1945.

Od roku 1654 náleží Strání opět mezi obce katolické. Nařízením nových majitelů panství knížat z Liechtensteina náleželo Strání až do roku 1751 k nivnické farnosti. Od tohoto roku je to olomouckou konsistoří zřízená lokálie, která roku 1784 vzrostla na samostatnou kuracii. Lokální koopeatura byla dne 11. 9. 1855 povýšena na faru. K obci byla také přifařena Květná.

Farní prebenda byla podporována z dotace 2.000 zl. kapitulního děkana Jiřího Meierswalda. Farář ve Strání mohl používat pole o výměru 6 měřic, dále dostával desátek, od roku 1784 příspěvek od náboženského fondu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.dekanat.katolik.cz